Zvýšené požadavky na zvukovou a tepelnou izolaci – zvláště v bytové a administrativní výstavbě – vyžadují podlahovou konstrukci s potěrem na izolační vrstvě. Právě u těchto podlahových konstrukcí je minimální tloušťka potěru závislá na očekávaném provozním zatížení – a navíc i na stabilitě izolační vrstvy.
Důležitým předpokladem pro pokládku izolační vrstvy je suchý a čistý podklad. Větší díry a praskliny musí být uzavřeny.
Při pokládání izolační vrstvy je třeba dbát na těsnou pokládku, přičemž desky musí být pokládány na sraz. Vícevrstvé izolace je třeba pokládat tak, aby byly srazy posunuty. Maximální počet vrstev kročejové izolace jsou dvě.
U potěru pokládaného jako plovoucí potěr je velice důležitým prvkem řádné položení krajového pásu. Krajový pás musí být umístěn na všech vzestupných stavebních částech jako např. stěny, sloupy a topení. Dále musí být krajový pás dimenzován tak, aby na všech stranách desky potěru byla dána stlačitelnost pásu min. 3 mm. Pouze takto lze správně zabránit zvukovým a studeným mostům.
Před vlastní pokládkou potěru musí být izolační vrstva zakryta. Toto zakrytí musí být provedeno jako těsná vana, aby byla až do konečného vytvrdnutí tekutého potěru zajištěna nepropustnost této vany. Navíc musí být okraje této vany vytaženy až po horní hranu krajového pásu, pokud tento sám o sobě již neplní i funkci zakrytí potěru u stěny. Minimální jmenovitá tloušťka potěru se řídí podle pevnostní třídy tekutého potěru - viz DIN 18560 jako i podle tabulky na této straně.
Přesah krajového pásu je třeba odstranit až po zaspárování dlažby desek, případně až po provedeném stěrkování u elastických podlahových krytin. Tím je zabráněno zaplnění krajových spár spárovací hmotou a vzniku zvukových mostů.