Spojovací potěr
Spojovací potěry mají zpravidla za úkol vyrovnat a připravit nerovný povrch nosného podkladu pro další použití. Pojí se s nosným podkladem po celé ploše, a to pevně a bez přerušení. Díky tomu se zajistí přenos působení případných sil přímo na podkladní vrstvu.
Předpoklady
Při projektování a realizaci spojovacího potěru se dodržují následující zásady a směrnice:
- spojovací potěry jsou někdy vystaveny působení vzestupné vlhkosti z podkladu a procesům difúze vodních par. V takovýchto případech musí být projektantem navržena preventivní opatření na zajištění potěru proti těmto vlivům.
- před vlastní pokládkou tekutého potěru musí být ukončen proces vytvrzení podkladního betonu, jehož zbytková vlhkost se následně zohledňuje při vysychání tekutého potěru.
- konstrukční spáry musí být převzaty ve stejné šíři i do tekutého potěru. V ostatních případech lze potěr pokládat na velké plochy beze spár.
Podklad
Pro zajištění pevného spojení přenášejícího případné síly musí podklad splňovat následující podmínky:
- musí být dostatečně pevný.
- musí mít přilnavou a čistou strukturu.
- musí být bez prasklin a volných částic.
- povrch podkladu nesmí být znečištěn olejem, palivy, zbytky malt, nátěry a jinými nečistotami, které by mohly bránit pevnému spojení.
- rovinatost podkladu musí odpovídat podmínkám stanoveným v DIN 18202.
Savé podklady, jako jsou např. betonové a cementové potěry, musí být ošetřeny způsobem, aby nedošlo k předčasnému úbytku vody z tekutého anhydritového potěru do těchto podkladů. Z tohoto důvodu je nutné podklad napenetrovat.
Provedení
Tloušťka spojovacího potěru, který je položen jako tekutý potěr, není z hlediska zatížení směrodatná. Podle DIN 18560 je však třeba dodržet minimální tloušťku, která nesmí být menší než trojnásobek největšího zrna písku.